Povídka 1- Koš

4. října 2008 v 22:08 | Brontik |  brontikovy úsměvné povídky
Made by Brontik !!! Nekopčit !!!


Tak tohle je moc. To snad nemůže bejt pravda!!!? Fajn, máme se sestrou souplečný odpadkový koš. Slyšeli jste dobře. A co je horší, je na něm Barbie. A hádejte, kdo ho musel jít dneska vysypat? Já.
Když jsem došla před barák, zjistila jsem, že jsou plné popelnice. Už už jsem se rozeběhla sprdnout tátu, co to má jako být, ale rozmyslela jsem si to a uvažovala. Musím jít o dva bloky dál, kde jsou kontejnery. Je to celkem blízko u centra. A já mam na sobě tepláky a v rukou koš s Barbie. Asi bych se měla jít převléct a učesat, napadlo mě prvně. Blbost!!! Nepůjdu se přece fintit jenom kvůli odpadkům, maximálně můžu potkat bezdomovce, natož nějakýho pěknýho kluka. A vůbec...proč nemůže jít Lí, je to i její koš. Nebo táta, má v tom praxi... Jenže bydlíme v posledním patře...a nemáme výtah...a já jsem líná se vracet...Rozhodla jsem se tedy jít.


A protože jsem chytrá, přehodila jsem přes ten trapný koš svoji mikinu. Jenže teď bylo nádherně vidět i tričko, co jsem měla na sobě. Růžové s nápisem:,,Hanička" . Ani tohle mě neupozornilo na skutečnost, že se asi brzy něco stane.
Šla jsem těmi nejzapadlejšími uličkami a chvíli se fakt nic nedělo. Jen pár chlápků na mě něco hulákalo.
Byla jsem asi 50 metrů od popelnic, když jsem se srazila s partou holek z naší třídy.
Ta nejbloňďatější z blondýn promluvila první: ,,Copak Hanko, tak blízko popelnic..."
Nejlepší obranou je útok.
,,Šla jsem tě navštívit..."
,,Ale tady já nebydlím."
Slepice blbá. Jen do toho.
,,Fakt? Já myslela, že bydlíš na sídlišti," ukázala jsem k pěti barevným popelnicím.
Ostatní holky jí to musely vysvětlit, jinak by jí to asi nikdy nedošlo.
Zřejmě chtěla mít poslední slovo, využila tedy toho, čemu rozumí asi nejvíc.
,,Co to máš na sobě za hadry?"
,,Ušila mi je tvoje máma." Teda, dávala mi pěkně zabrat.
Chtěla něco říct, ale vtom přišli i nějací kluci z naší školy. Sakra, co tu všichni dělaj???
,,Jééé, Hanka! A co to má za super topík!"
Trhla jsem sebou a vysypala odpadky z koše na nejhezčího z nich. Mohla jsem se propadnout. Jedna skupina lidí si přestala všímat mého trika a věnovala pozornost odpadkovýmu koši, druhá ododpadkovávala toho kluka, protože byl celý od žvejkaček, papírků, a, k mé smůle, i obalů od vložek. Zrudla jsem a přemýšlela, kde se tam vzaly.
Pak jsem si vzpomněla, že moje úchylná sestra měla za úkol vyrobit na výtvarku motýly. Moc jí to nešlo, a v zoufalství sprintovala do drogérie...
Takže...koš byl prázdný, tak na co čekat? Oblíkla jsem si mikinu, popadla tu umělohmotnou příčinu všeho, a utíkala domů.
Zapomněla jsem, že nemám jít po hlavní, kde je víc lidí. Samo, že jsem to tam do někoho naprala. A pochopitelně do nějakýho poloboha. Tak to nechápu. Kde se ti týpci tak najednou berou??? Jsou někde zašití a čekaj, až se mi stane nějakej trapas, a pak se teprve objeví. Super.
V tom zmatku jsem upustila koš, takže se začal kutálet do silnice. Ten krásnej kluk si nejdřív kriticky změřil můj ohoz, pak se usmál a došel pro ten koš.
Když mi ho podával, odporovala jsem:,,To není moje."
,,Ale jo, ztratilas ho."
,,Ne, fakt nevím, čí je"
,,Aha," zamračil se a položil ho na chodník.
,,Tak ahoj," loučila jsem se rychle a čekala až odejde.
Když byl dost daleko, sebrala jsem koš a šla domů. Nemohla jsem ho tam nechat, sestra by mě zabila. Nejradši bych si ho nasadila na hlavu, byla jsem teď podobně růžová.
Domů jsem dorazila úplně vyčerpaná. Táta zhodnotil situaci okamžitě.
,,Jo, je to tvrdá dřina."
Dala jsem mu za pravdu.
I máma byla dokonce doma. Vypadala naštvaně. Na stole ležely Zlaté stránky otevřené na straně s tísňovým voláním a v ruce držela mobil.
Vysvětlila jsem jí, že jsem opravdu nestála celou dobu před domem...a detaily jsem si nechala pro sebe.
Tvář se jí hned rozjasnila pochopením a prohlásila:,,Jé, Hanko, tys byla třídit odpad? Proč jsi nevzala i plastový flašky a kartony co tu máme?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama